RE-CONSTRUCTION

13. března 2011 v 19:47 | rich.toffee |  Deníček
Nejsem moc aktivní. Omlouvám se Vám za to! Ale není to má vina! Možná jste si vžimli žurnálku v menu. Notebook vypověděl službu a na tatínkův počítač (ze kterého píšu teď), mě nechtějí pouštět. Takže tak... Plánuji psát alespoň z knihovny a rozhodně opravt noťáska.
V této odmlce jsem měla dost času přemýšlet o Podivném nádvoří. Možná jste si všimli, že jsem si změnila přezdívku... A hodlám změnit více věcí!
Hodně jsem přemýšlela o tom, jaký blog chci mít. Chci něco, co bude lidem užitečné, ne jenom nudné a nezáživné zážitky z života. Chci to tu vést kvalitněji. Přeorientuji se na recenze a povídky. Deníček odsud nevymizí, ale bude velmi zredukován a psán jiným způsobem. Místo něj zde budou spíše úvahy, nebo alespoň něco na ten způsob... Ovšem až poté, co budu mít notebook.

No, pardon, ale jdu se tomu věnovat, ať alespoň něco udělám! Myslím, že jsem dostatečně vysvětlila, co hodlám udělat.
xoxo,
rich.toffee
 

JEDEN VELKÝ DIAMANT.

26. ledna 2011 v 20:27 | Richelle Weird |  Myšlenky
Začalo to zmatkem - jako vždy. Budík opět zacinkal ve tři-čtvrtě na šest, ale já jsem stejně vstala až po druhém zvonění - v šest. No, lépe řečeno jsem se usadila a pokusila jsem se vstát, ale nepovedlo se - byla mi příliš velká zima. Proto jsem si načechrala polštář a položila ho přes hranu stolu, aby mne nemačkal poté, co se o něj opřu. Vzala jsem knihu a četla jsem.
Moc dobře jsem věděla, že z toho bude průšvih, že nebudu stíhat, ale hold jsem to udělala tak, jak jsem to udělala. Neměnila bych. Co se stalo, stalo se. Minulost nezměníš, budoucnost ovlivníš.
Vlastně se ani nic nestalo. Jenom jsme s E. trošku popoběhly.
Když jsme dorazily do "Města studií", nestála tam L., ale jenom H. Očekávala jsem to. Vlastně jsem v to doufala. Velmi mi to zjednodušuje, pomyslela jsem si. Netušila jsem, o kolik mi to dělá těžší.
Problém je tento: L. si hraje na drsného, bezchybného introverta, ale já jí prokoukla a vím, že není taková, jakou se dělá. Ovšem ona si na něj neustále hraje a nestrpí trávit čas s více, než jednou osobou. Ale já jsem extrovert a chci trávit čas s více, než jen jedním z mých kamarádů. Dodnes jsem se přizpůsobovala já jí, ale na lyžařském výcviku, na který jedeme 12. 2. se hodlám ubytovat na pokoji s H. a jinými kamarádkami, což nebylo v plánu. Chci tam být s nimi, ale i s ní. Ovšem na to ona nepřistoupí. Já se ale rozhodla, že víckrát se přizpůsobovat nebudu, alespoň ne do té chvíle, kdy udělá pár kompromisů ona… Vím, že si určitě říkáte, že řešíme blbosti, puberťácké blbosti, nebo něco na ten způsob, ale pro mne je velmi důležité zachovat si svou osobu.
Až zpětně si uvědomuji, že jsem to celé táhla proti L. Vlastně jsem jí vyhlásila bitvu - buď udělej tohle, nebo je konec s naším mírem. Celou dobu jsem to táhla proti ní a neuvědomovala jsem si, jak moc pro mne znamená naše přátelství. Naštěstí mi to došlo dřív, než jsem něco pekelně zpackala.
Jestliže život je klenot, pak přátelé jsou perly. Perly nejsou kamení, je třeba je hledat., jak jsem se dočetla v jednom památníku. Perly přitahují pozornost, lze je velmi snadno ztratit a musejí se operovávat, jinak je někdo ukradne.
Jsem zastáncem toho, že každý den by se člověk měl z něčeho poučit, něco nového dozvědět, a že z každého dne něco vyplívá. Myslím, že právě toto je věc, která ze dneška vyplívá. Přátelství je velmi těžce k mání, proto by si lidé, jež ho opatrují, měli dávat velmi velký pozor na to, jak se o přátelství starají. Také by si měli uvědomit, že přátelé koupou za jeden tým, nehledají na sobě vady, ale když si nějaké všimnou, pak jí příteli šetrně oznámí. Přátelství je skutečně perlou na klenotu známém jako život. Troufám si říct, že dokonce jsou diamantem!
Když jste zamilovaní, vaše láska vás může zklamat, rodina opustit, ale opravdový přítel s vámi vydrží až dokonce - myslíte, že člověk může pro druhého člověka udělat víc?

Richelle Weird

Další články